Jdi na obsah Jdi na menu
 


NOVÁ RADNICE NA PALMOVCE – komerční nebo veřejná budova?

5. 3. 2012
MČ Praha 8 si chce vybudovat nové sídlo za více než miliardu korun. Ve hře Městské rady Prahy 8 na investiční podnikání jsou miliardy z prodeje bytů do osobního vlastnictví. Na bankovních účtech Prahy 8 je dnes dost miliard na další takové investice. O přitažlivosti investiční hry svědčí to, že lidé, kteří před posledními volbami založili svoji kampaň na kritice nové radnice a novém čistém transparentním přístupu k politice, několik týdnů po komunálních volbách otočili a stali se z nich stoupenci projektu. Důležitá veřejná stavba, jejíž projekt byl vybrán bez architektonické soutěže, se vyznačuje i na české poměry extremním nedostatkem transparentnosti a neochotou radnice komunikovat s občany. Z toho důvodu je zřejmé proč architektonická soutěž vůbec nepřicházela v úvahu.
Evidentní předražení je pouze jednou z nejvíce kritizovaných stránek celé kauzy. Do miliardové stavby by se mělo sestěhovat asi 400 úředníků, místo pro jednoho tak vychází na 2,5 milionu. Nyní je na bankovních účtech Městské části několik miliard korun. To je dle kritiků projektu hlavním důvodem ukvapeného úsilí realizovat investici co nejrychleji - v průběhu jednoho volebního období. Většinu objektu by měly tvořit obchody a kanceláře, jen do menší části se přesunou různé úřady Prahy 8. Projekt byl schválen narychlo týden před komunálními volbami v roce 2010 na základě velmi hrubé hmotové studie. Hlavním kritériem pro výběr autora projektu byl požadavek na to, aby měl zkušenost s projekty v návaznosti na Metro(stav) a reference v rozsahu více než miliarda korun. Posudek, zadaný radnicí Prahy 8, vyhodnotil negativně možnost rekonstrukce stávající budovy. Dnešní sídlo většiny úřadů Prahy 8 tzv. bílý dům bylo původně projektováno jako OV KSČ a v mnoha ohledech nevyhovuje současným potřebám, nicméně tato budova byla po svém dokončení v roce 1990 zvolena stavbou roku. Pokud by se radní chovali skromně a zodpovědně k veřejným prostředkům, jistě by budova šla adaptovat. Kvalita a smysluplný stavební program jsou ale v tomto případě druhořadé, důležité je rychle proinvestovat volné prostředky na účtech. Po dvou letech a potom, co všechny klíčové smlouvy byly podepsány, byli občané poprvé oficiálně informováni o záměru stavby radnice prostřednictvím měsíčníku Osmička, kterou vydává městská část. Objevila se tam stručná obhajoba záměru, superlativy o výhodnosti investice a pláč nad nevyhovujícími poměry a roztroušeností stávajících budov.
Otazníkem je kolik vlastně stavba bude stát a jak bude vypadat. Pokud má tato stavba stát 1,5 mld. korun s DPH, potom by tomu měla v první řadě odpovídat architektonická kvalita! Když už má vzniknout bez architektonické soutěže drahá z mnoha hledisek zbytečná stavba, potom by bylo dobré, aby si Praha 8 za své (veřejné) peníze pořídila raději opravdu architektonicky kvalitní budovu. Prezentovaný projekt vyvolává otazníky. Pří vší úctě k dosavadní tvorbě architekta Pleskota si nemyslíme, že prezentovaný projekt vyjadřuje úroveň architektury ekvivalentní s tím, co jeho AP ateliér tvořil v posledních 2. dekádách. Bohužel odkaz k referencím pana architekta Pleskota slouží k tomu, aby byla umlčena kritika architektonické stránky projektu. Známý a renomovaný architekt tímto způsobem naslepo veřejnosti garantuje, že stavba v režii Metrostavu dopadne dobře!
Spojení této primární funkce s prvkem velkého komerčního centra se zdá být skutečně odvážným experimentem. Na základě experimentů ve stavebnictví a urbanismu došlo po druhé světové válce k velkému množství omylů. Prokazatelně se zjistilo, že mnohem lépe fungují tradiční koncepty řešení. Jak bude v realitě vypadat koexistence supermarketu, restaurací a obchodních jednotek s veřejnou institucí v jedné budově? Pokud budeme předpokládat, že komerční funkce budou odpovídat kupní síle obyvatel ve spádové oblasti, potom nelze čekat, že by zde vznikl podobný shopping mall jako v městském centru. Velmi těžko lze pro takovéto spojení komerční a veřejné funkce hledat referenci, která by prokazovala, že toto řešení bude životaschopné a přinese proklamovanou finanční návratnost investovaných veřejných prostředků. I kdyby v současnosti existovala v místě reálná poptávka po kancelářských a komerčních plochách, není možné garantovat, že tato poptávka bude existovat také v době dokončení budovy tj. například za 3-4.roky.
Tisíce metrů čtverečních neobsazených kancelářských ploch na opačném předmostí Libeňského mostu, pro které se nikdy nepodařilo najít nájemce by měly být varováním před iluzí rychlé finanční návratnosti. Nebylo by pro důstojnost úřadu městské samosprávy v očích veřejnosti lépe, kdyby sdílela jednu střechu například s pobočkou městské knihovny a komerční funkce nebyly v plánované budově převažující, ale byly maximálně doplňkové v úrovni parteru?
Dostupné informace o navržené polyfunkční budově na Palmovce jsou vzhledem k schematičnosti a nedostatečné podrobnosti zpracování zcela nedostatečné pro seriozní analýzu kvality architektonického řešení. Rozsah zpracování odpovídá více snaze obhajovat ekonomickou stránku návrhu a její ne zcela přesvědčivou ekonomickou rentabilitu, nikoliv však přesvědčivě prezentovat urbanistické a architektonické řešení, které bude mít dlouhodobý dopad na život celé městské části. Prezentace investičního záměru, která by měla být přesvědčivým dokladem pro schválení zastupitelstvem a zároveň plně obhajitelným dokumentem před veřejností, odpovídá svoji formou spíše podkladu k zadání architektonické soutěže. Umístění a hmotové řešení nové budovy radnice městské části nejsou přesvědčivé zejména z toho důvodu, že neexistuje možnost porovnání s dalšími návrhy, které by byly výsledkem architektonické soutěže.
Způsobem výběru architekta, kdy se vybíralo na základě netransparentních podmínek z úzkého okruhu ně­kolika „soutěžitelů“, byla opravdová soutěž se všemi jejími výhodami eliminována. Výběrová řízení, ve kterých je nabídka nejnižší ceny relevantním kri­tériem hodnocení, jsou vhodná např. při nákupu zboží nebo stavebních prací, kdy lze předepsat podmínky kvality dodávky. Kvalitu architektonic­kých služeb však předem stanovit nelze a podmínky jako např. reference nebo výše obratu uchazeče jsou diskriminační, omezují soutěžní pole, a jsou tedy nevhodné. Důsledkem nejsou úspory, ale zoufale nízká kvalita mnoha realizovaných staveb, které se kvůli špat­ným projektům prodražují daleko více, než se ušetří na projektu. Pro zadávání většiny veřejných zakázek v oblasti architektury, územ­ního plánování a některých technických staveb je nejlepším řešením soutěž o návrh. Vypisovateli architektonické soutěže přináší nenahraditelný zisk v podobě propracování úkolu z mnoha pohledů. Skýtá značnou naději směnit vynaložené finanční prostředky za optimální protihodnotu. Je to efektivní konání mířící k nejlepšímu zhodnocení cenných veřejných prostor nebo pozemků. Náklady na architektonickou soutěž představují zanedbatelné promile celkových nákladů na stavbu samotnou.
 
Architektonické soutěže
Architektonické soutěže jsou nejracionálnějším způsobem jak spravedlivě rozdělovat veřejné zakázky a těžit z pozitivních efektů soutěživosti. Operují se spektrem spolehlivých nástrojů a způsobů jak udržet "ducha spravedlivé soutěže" a omezovat diskriminaci a klientelismus. Jsou dobrým východiskem jak pro veřejný sektor vydobýt co nejlepší výsledek. Stav zadávání veřejných zakázek v České republice je alarmující. Pokud už u nás dojde k nějakému typu výběrového řízení, téměř vždy je bohužel hlavním kritériem posuzování nikoli konkrétní řešení stavby, ale jen obchodní parametry (cena projektu, výše obratu firmy, zkušenost s podobnou zakázkou, portfolio atd.). Často tak dochází kvůli nedůsledné a netransparentní přípravě zadání zakázky zbytečnému proinvestování finančních prostředků.
Od poloviny 19. století, kdy architektonické soutěže zdomácněly u nás i v ostatním vyspělém světě, byly vnímány nejen jako dobrá cesta ke vzniku znamenitých děl, ale i jako nástroj efektivního zadávání významných veřejných zakázek. Architektonická soutěž je od podstaty odlišná od ostatních typů veřejných soutěží nebo zadání. Vyhodnocení mezi anonymními návrhy je nezávislé na osobách tvůrců (nerozhoduje se o osobách ale o řešeních) není při ní rozhodováno na základě minulých "zásluh" a referencí, které naprosto negarantují kvalitní řešení, ale na základě pohotového aktuálního přístupu a konkrétní situace zadání.
Soutěž o návrh umožňuje opravdovou transparentnost, odborné a korektní hodnocení nabídek podle mnoha kritérií, díky čemuž se těchto soutěží účastní nesrovnatelně vyšší počet uchazečů než jiných výběrových řízení. Ve vyspělých zemích je soutěž o návrh zcela běžná a úroveň realizací veřejného sektoru tomu odpovídá. Dlouhá tradice soutěží u nás, díky které bylo realizováno velké množství kvalitních veřejných staveb, byla bohužel v poslední dekádě přerušena. Konkrétní situaci přiměřené užití soutěže o návrh je nikoliv primárně v zájmu architektů samotných, ale výsostně v zájmu veřejném. Architektonická soutěž je vyhodnocována užitím dlouhodobě ověřených a mezinárodně sdílených pravidel porotou, která se skládá ze zástupců vypisovatele (investora), a nezávislých odborníků (architektů, urbanistů, dopravních expertů, odborníků na památkové otázky). Příklady soutěží s typologickým zadáním radnice jsou uvedeny přílohách. Zajímavé je zejména porovnání vítězného návrhu s návrhy finalistů soutěže na rozšíření radnice v Rotterdamu, které dobře ilustruje popsané přednosti soutěžení.
Pokud nebude záměr výstavby budovy radnice na Palmovce jako celek odpovědně a uvážlivě posouzen, již krátce po realizaci se může zjistit, že se jedná o megalomanskou a nepotřebnou stavbu s od počátku nesmyslně zadaným programem. Jméno věhlasného a renomovaného autora nemůže být garancí vzniku kvalitní veřejné stavby, pokud nebyl tento tvůrce vybrán na základě regulérní veřejné architektonické soutěže. Pouze na základě porovnání s dalšími soutěžními návrhy je možné posoudit, zda je navržený koncept řešení opravdu tím nejlepším. I nejvýznamnější světoví architekti, kteří svou tvorbou významně ovlivnili celé 20.století, se dopustili omylů a to zpravidla v době, kdy jim byl projekt zadán bez soutěže na základě věhlasu jejich referencí. Uživatelé jejich staveb zůstávají a potýkají se s nedostatky jejich návrhů, ačkoliv jejich autoři často již dávno nejsou mezi námi. Koncept městského domu s obřími hodinami od Josefa Pleskota může dnes být na první pohled zajímavou soudobou architekturou. Opravdovou kvalitu se ovšem nepodařilo ověřit v soutěži, která by možná přinesla lepší řešení, nebo by minimálně umožnila porovnání a legitimizovala vybraný návrh. Stavba nové radnice patří bezesporu k nejprestižnějším architektonickým veřejným zakázkám. Její přípravě, formulování stavebnímu programu a také prezentaci záměru veřejnosti by mělo být věnováno úsilí, které by garantovalo kvalitní a racionální řešení s dlouhodobou perspektivou bezproblémového užívání stavby. Budova radnice musí v první řadě důstojně reprezentovat městskou samosprávu před občany. Jejich potřebám jsou úřady uvnitř budovy určeny.

 

 

Náhledy fotografií ze složky NOVÁ RADNICE


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář